Růženčin kamarád Mašl mezitím hospodařil dole na Zemi. Uvařil si doma
kafe, sedl si ke stolu a přemítá: "Existuje Bůh? Existuje ďábel? Či
mne potkalo náhlé pominutí smyslů?
Zahleděl se na květináč s usychající kytkou. Vedle něj stojí hrnek se starými
nedopalky od cigaret. Kousek rohlíku. Kalkulačka. Staré razítko. Nějaká
visitka s modrým písmem.
Vše vypadalo náhle tak přívětivě. Vše Mašl dobře znal. Věci držely na stole
zemskou přitažlivostí. Stejně spořádaně teklo kafe do Mašlova hrnku. Vše
fungovalo tak, jak má.
Mašlovi se ulevilo. "Není, je to jasné," řekl si. "Není
se čeho bát."