Na navsteve.

Taxikar sedel u stolu a prave se chystal obedvat, kdyz tu se otevrely dvere a vesla Tesknota. Hned se mu vrhla okolo krku: "Hledala jsem te vsude, byla jsem doma, na ulicich, i v metru, dokonce i v obchodech jsem to probehla, a ty zatim sedis tady!"
Smala se a libala ho na tvare a na ples. Znechucene se snazil vymanit z nelibeho objeti. "Tos dlouho beze mne nevydrzela," pravil.
A ji se koulely po tvarich slzy stesti: "Od sameho rana zda se mi cela priroda obtezkana jakousi predtuchou. Puda, po ktere kracim, jako by mi chtela uteci pod nohama - kdyz jsem vzhledla k nebi, oblaka zdala se sikovat k utoku - kdys stinne krovi nahle cpelo temnotou a den nechal jen vlazne padat svetlo na mou tvar, jen tak, aby se nereklo... - Chcipni - septaly mi vetve obtezkane listim, - chcipni - kvilelo nebe plne temnych mraku, - chcipni - volalo slunce plovouci po nebi."
Zacpal si usi, nemoha uz snaset jeji narky. Sedla mu na klin, obtocila chladnymi vlasy. Od sve minule navstevy se ponekud zmenila. Vypadala dospeleji a chovala se s vetsi jistotou. Vsiml si take, ze si poridila nove boty.
Podarilo se mu ji setrast a vybehl z pokoje ven. Prirazil dvere. Zamkl. Trochu si oddychl. Vydal se do ulic, hlavne mezi lidi. Setkaval se s jejich pohledy a videl, ze se od nej divne odvraci, jako by v jeho tvari bylo napsano cosi, co znaji a nechteji spatrit.