A n n a

"Ale ja musim zit v New Yorku," zaseptala Anna. Natahla se a zhasla lampicku. Venku se jiz serilo. Z okna byl krasny vyhled na jezero.
"Potrebuji to pro svoji praci."
Sledovala oknem neznameho muze na brehu jezera, chystal se zrejme skocit do vody. Nevsiml si ji.
"Proc - vzdyt pracujes sama, sedis doma a vymyslis sve teorie a pak publikujes pres Internet - nemusis se s nikym stykat, nepotrebujes kontakty jako ja! Na to preci nepotrebujes zit v drahem byte v New Yorku!", vykrikl Milenec. "Nabizim Ti zivot v krasnem dome v centru Brna! Vse co potrebujes ke sve praci, najdes sama v sobe, musis se naucit koncentrovat. Tve reci jsou vymluvy. Nepotrebujes tohle mesto ke sve praci!"
"Ale potrebuji", rekla. "Ke sve praci potrebuji euforii. Potrebuji sama v sobe vzbudit uzas. Potrebuji slyset proud svych myslenek, silne prozivat sve emoce, ssat energii. Staci kdyz vyjdu na chvili na ulici. Nebo ani nemusim vychazet ven. Otevru okno a dycham tu uzasnou vsudypritomnou vuni prazenych buraku a parku v rohliku. Potrebuji videt mrakodrapy a zasnout nad nimi. Ma prace vyzaduje jistou davku silenstvi a originality. Kdyz vymyslim sve teorie, musim se obrazne receno ocitnout na Marsu. Tam, kde jeste nikdo prede mnou nebyl. Je to prazdna pusta plan a ty jsi stasten, kdyz jsi prvni kdo po ni jde. V te chvili je ti nadherne. Milujes tu plan.
New York ma k Marsu bliz nez Brno. Mozna ze New York je zastavka na ceste mezi Brnem a Marsem. Tim, ze ziji zde, si pouze setrim cas a energii zbytecnym cestovanim."

"Pojd sem, kocicko," rekl. Mazlive se v posteli protahl. "Libi se mi, jak si dokazes pro vsechno najit nejake vysvetleni."