Ruzenka stoji proti vetru. Diva se, jak taxikar
rozcilene stira spadlym listim krkavcuv trus ze skla.
Co ted? Ztrapnovat se utekem? Vylouceno. Stejne se to nepodari, o
to s vetsi radosti pak budu zastrelena. Ne - to poteseni si zloduch nevychutna.
Priroda je tu krasna, kam bych chodila? Vetrik mne laska po tvari, vyhled
do krajiny jak kulisa, hejno krkavcu blouma po nebeskych stezkach.
Lehla si na mez a kouka do mraku. Mekke listi pod hlavou prudce
zavonelo. Chladi. Hlina je tvorena malymi hrudkami. Mravenec. A dalsi.
Krkavci popoletli bliz, chtive krakani se snasi k zemi. Ale Ruzenka ma
zavrene oci. Listi stale voni. Vysoko na nebi hukot letadla. Je podzim.
Taxikar spacha zlocin
Anebo nespacha...